Píseň třinácti figur

Jedním z klasických děl Taiči je „Píseň třinácti figur“ neznámého autora:

Drž si pevně svých třináct figur; nezapomeň je.

Toužíš-li po pohybu, začni od pasu.

Buď citlivý ke změnám, k nejjemnějšímu posunu od plného k prázdnu.

Dovol tak či bez zastavení kolovat celým tvým tělem.

V nehybnosti neviditelný ukrývá se pohyb;

A v pohybu nehybnost se tají.

Proto hledej tento klid uvnitř pohybu.

Dokážeš-li to, tvé budou objevy, až s protivníkem se setkáš.

Ať každý pohyb naplní se vědomím a smyslem.

Dokážeš-li to, bez námahy vše vykonáš.

Nikdy nespouštěj pozornost od svého pasu. Volnost a lehkost břicha či jen podnítí.

Neohýbej se v pase a duch bude pronikat až na samý vrchol tvé hlavy.

Ať celé tělo je vláčné a měkké,

Jak by od hlavy viselo za jediný vlas.

Zbývá jen procitnout a hledat samotný smysl Taiči.

Ohýbá se tvé tělo, či přitahuje, otevírá, či zavírá,

Ať přirozená cesta je i tvou cestou.

Studenti zpočátku naslouchají slovům svého učitele,

Ale se zájmem a úsilím se sami učí zapojit

A jejich dovednost se rozvíjí v souladu s nimi.

Kdo mi poví, co je hlavní zásadou Taiči?

Probuzená mysl přichází první, tělo ji bude následovat.

Kdo mi poví, co je smyslem a filozofií Taiči?

Věčná mladistvost a zdravý dlouhý život, který znamená

Neustálé jaro.

Všechna slova této písně jsou pro tebe bez rozdílu stejně cenná a důležitá;

Nebudeš-li naslouchat a následovat tato slova, svůj život provzdycháš.

Převzato z knihy Paul Crompton: Taiči. Votobia, 1996.

Uložit

Uložit